SETKÁNÍ NA DVOŘE
|
Dvě bílé nohy sněhobílé
a černý dvůr
že slušely by dívce nebo víle
na haldě kreatur |
Oč krásnější je ráz kmenů
v lese skácených
Zabořit ruce v trsy rmenu
poležet na mezích |
V tvé tváři klid a co číst z očí?
Snad výčitky i obavy
Čekám že něco poví. Ani se neotočí
zbaven hladu a únavy |
A živý okouší moc a sílu
v utrpení těch jež ponížil
Zpíjí se bolestí a smrtí bez rozdílu
Zabíjí aby žil |
Kam sis to vyšel na procházku?
Slunce tě zlákalo?
Snění ti vtisklo bílou masku
vím tobě se stýskalo |
ty rozběhl ses pro jednu šťastnou chvíli
domů než květy rozpučí
a sen tě položil když došly síly
Osudu v náručí |
Mrtvý můj bíly |
Zdeněk Dvořáček |